Pomoc! Bydlí u mě v domě vlhkost

Úspěšný boj s vlhkostí vždy začíná odhalením konkrétních příčin. Jak se říká – poznej svého nepřítele. Teprve poté budete vědět, co přesně na vlhkost v domácnosti platí a jak můžete tohoto nezvaného nájemníka začít řešit. Takže si nejprve položte základní otázku.

Co je to zvýšená vlhkost?

Protože pravděpodobně doma nebudete mít vybavení k měření vlhkosti přímo ve zdech, tak se musíte zaměřit na vlhkost vzduchu a vizuální kontrolu stěn. Vlhké zdi v domě poznáte jednak podle typických skvrn a bývají na dotek studené a mnohdy mohou začít takzvaně „chytat plíseň“. Co se týče relativní vlhkosti vzduchu, ta by se měla držet v rozsahu 40 až 60 %. Pokud nevíte, jak vysokou vlhkost v domě máte, nezkoušejte se řídit svým pocitem. Jednoduše si pořiďte kvalitní vlhkoměr. Máte? Dobře, tak čtěte dál.

V případě, že je vlhkost vzduchu ve vaší domácnosti (nebo kanceláři) vyšší než 60 %, máte pravděpodobně i vlhké stěny. Ke zvýšené vlhkosti je obvykle náchylná kuchyně, koupelna a zejména sklep. Vlhkost ve sklepě je velmi častý jev, kvůli kterému jej mnoho lidí nemůže využívat. Vlhký roh v místnosti může značit i vážnější problém, jestliže se objeví na jiných místech v domě.

Příčiny vlhkosti v domě

Možná se ptáte, proč je zrovna u mě doma tak vysoká vlhkost? Vlhké zdi v domě a související vlhký vzduch může mít na svědomí řada faktorů. Pojďme si projít, které by to mohly být.

• špatné větrání – každý člověk prostřednictvím dýchání a pocení produkuje vlhkost. Minimálně z tohoto důvodu je třeba pravidelně a správně větrat.
• činnosti produkující vlhkost – zvýšenou vlhkost v domě může mít na svědomí i sušení prádla uvnitř v místnosti, častější vaření nebo delší sprchování. Obecně jakákoliv činnost, při které se může do vzduchu dostat voda a vlhkost.
• novostavba – nově postavené domy častokrát mají vlhký vzduch a vlhké stěny, protože se stále vysušují stavební materiály, omítky a další prvky. Obdobným případem vlhkosti v domácnosti může být i rekonstrukce bytu, kdy se do vzduchu odpařuje množství vody během schnutí omítek, výmalby a podobně.
• porucha na potrubí – v případě, že se vlhkost zdiva objeví náhle a ve větším rozsahu, může být na vině prasklé vodovodní či odpadní potrubí. Vlhké zdi ve starém domě mohou být způsobeny právě takovou poruchou, obzvlášť když se ve zdech objeví nějaká prasklina a dochází k „pohybům“ stavby.
• vlhkost v domě po zateplení – vlhkost v domě stoupne zejména po výměně oken za nová plastová a též vlhkost v domě po zateplení bývá větší. Starší netěsnící okna totiž větrala prakticky bez přestání, ale pochopitelně kvůli nim unikalo teplo, což bylo nežádoucí. Nová utěsněná okna výborně tepelně izolují, ale společně s teplem uzavřou v domácnosti i vlhkost.
• vzlínající vlhkost – jednou z nejčastějších příčin vlhkého zdiva je vzlínající vlhkost od spodní vody. Prvním varovným znamením bývá vlhká zeď od podlahy či vlhké zdivo přímo ve sklepě. Vzlínání vody do konstrukce řeší většinou majitelé starších budov, kde tento stav přeroste ve skutečně závažný problém. 
• zatékání dešťové vody – vlhká zeď v bytě nebo domě nemusí postupovat jen od podlahy. Pokud začne stěna vlhnout odshora, tak nás buď vytopili sousedi bydlící nad námi nebo do domu zatéká.

Je dobré brát v úvahu úroveň vlhkosti například při pořizování nemovitosti, abyste věděli, zda tento stav nebudete muset v budoucnu řešit.

Průvodní jevy vlhkosti v domě

Při absenci zemních izolací (z jakéhokoli důvodu) dochází ve stavbě k fyzikálnímu jevu, který se odborně nazývá kapilární zemní vzlínavá vlhkost (dále jen "zemní vlhkost"). Tato zemní vlhkost má na svědomí jak vlhké a nevzhledné solné mapy na stěnách a fasádách staveb, odpadávání omítek, často i zvýšenou vzdušnou vlhkost v bytech a ostatních prostorech domu.

Zvýšení vzdušné vlhkosti často také provází tvorba plísní na stěnách, u oken a v rozích místností a také rosení oken. Se spodní vlhkostí nasávanou kapilárami putují i mineralní soli. Ty jednak celý proces vzlínání vlhkosti umožňují a také způsobují destrukci na omítkách a fasádách - bílé mapy na povrchu zdí, krystaly solí na površích zdiva, opadávání omítek a fasád.

Proč by se měla vlhkost ve zdi řešit?

Následky neřešené vlhkosti v domě bývají poměrně závažné a postupně přerostou v opravdu nepříjemné problémy.

Bydlení v postižené stavbě se stává nekomfortní a vzhledem k častému výskytu plísní i nebezpečné. V topné sezoně dochází vlivem vlhkých a chladných zdí k tepelným ztrátám, tepelné nepohodě v bytě a ve zvýšené míře k nákladům na vytápění vlhkého objektu. Nedílnou součástí pronikání zemní vlhkosti z podloží do stavby bývá zvýšená koncentrace zdraví nebezpečného prvku radon, jenž se odpařován s vlhkostí váže na prachové částice v domě, které jsou jeho obyvateli či uživateli neustále vdechovány. Stavba také trpí staticky - zdravé zdivo by mělo obsahovat vlhkost na úrovni hodnot norem.

Co všechno dokáže vlhká zeď způsobit a čím přesně zhoršuje kvalitu bydlení?

• zhoršení kvality a stability zdi – dlouhodobě zvýšená vlhkost ve zdi konstrukci rozhodně neprospívá. Dochází k opadávání omítky a může se narušit i samotné zdivo, které se časem začne drolit. Takovému stavu je rozhodně lepší předcházet a nenechat situaci zajít příliš daleko. Vlhký sklep také není něco, co by se dalo přehlížet.
• špatné izolační vlastnosti – zeď postižená vlhkostí má horší izolační vlastnosti a ochlazuje interiér. Dochází tak ke zbytečným tepelným ztrátám, ke kterým u suchého zdiva nedochází.
• zdravotní rizika – vlhké zdi ve starém domě a s nimi spojená vysoká vlhkost vzduchu je ideálním prostředím pro vznik nejrůznějších plísní, které často způsobují dýchací obtíže a alergie. V extrémně vlhkém prostředí může docházet k výskytu plísni nejen na zdech, ale i na nábytku, potravinám a oblečení.
• nehezký vizuální dojem – vlhká zeď v bytě nebo domě zkrátka a dobře nevypadá hezky. Vlhké rohy v domě, od kterých se táhnou velké skvrny přes polovinu zdi žádnou parádu neudělají – spíše naopak. Nemluvě o počínající plísni v rozích místnosti.

Větrání není věda, a přesto řada lidí větrá špatně

Méně závažná vlhkost v domě se dá řešit správným větráním a omezením činností, které mohou zvyšovat vlhkost. Větrání není nijak složité, je třeba pouze dodržovat odlišný přístup podle toho, zda větráme v létě nebo v zimě. Vlhkost v domě v létě je obvykle vyšší, neboť teplejší vzduch dokáže pojmout více vlhkosti. Proto v létě větráme zásadně ráno, večer a během noci. V zimě pak větráme krátce a intenzivně, abychom zajistili rychlou výměnu vzduchu a přitom nám z obytných prostor uniklo co nejméně tepla.

Nejlépe se vlhkost v domácnosti snižuje otevřením protilehlých oken – vznikne tak průvan, který sebou odnese i přebytečnou vlhkost. Ve zkratce lze ke správnému větrání říci, že žádoucího efektu dosáhnete při větrání, když je venku nižší teplota a vlhkost než uvnitř v místnosti.

Větráním se zbavíme dočasné vlhkosti, která nám čas od času vzniká například v kuchyni, v koupelně a při malování zdí. Časté a intenzivní větrání nám pomůže i v případě, kdy máme zvýšenou vlhkost v domě po zateplení. Avšak na odolnější vlhkost musíme nasadit těžší kalibr.

A jak na vlhké zdivo v domě? O tom, co se s tím dá dělat a jaké jsou naše možnosti, si řekneme příště.